Egypt - pyramidy

Egypt - pyramidy v Abusíru

Egypt - Abusír

Téměř všichni panovníci 5. dynastie si své pyramidy postavili na jih od pyramid v Gíze, na místě dnes známém jako Abusír, ležícím mezi Gízou a Sakkárou, 2,5 km severně od stupňovité Džoserovy pyramidy. V Abusíru bylo vybudováno 14 pyramid. Čtyři největší byly určeny pro faraóny 5. dynastie (2494 – 2345 př. n. l.), kteří měli titul Sa Re, „Synové boha Re“, tj. „Synové Slunce“. Pyramidy 5. dynastie jsou mnohem menší než pyramidy v Gíze a pro jejich stavbu bylo užito mnohem menších bloků nekvalitního místního kamene. Vzácný bílý turský vápenec tvořil pouze vnější obložení a podobně se šetřilo i dalšími vzácnými materiály, jako asuánskou žulou či bazaltem, které byly určeny výlučně pro některé architektonické prvky. Tyto změny odrážejí obecnou potřebu snížit materiální náklady na stavbu i počet pracovních sil. Naopak zádušní chrám získal na důležitosti a obvykle bývá veliký, postavený z drahého materiálu a zdobený překrásnými reliéfy, z nichž se však většina bohužel nedochovala. Sahure byl prvním panovníkem, jenž si v Abúsíru postavil pyramidu. Kolem ní stojí pyramidy jeho nástupců Neferirkarea, Šepseskarea, Neferefrea a Niuserrea, který byl posledním králem pohřbeným na této lokalitě. Svůj sluneční chrám postavil na sever od Veserkafova, pravděpodobně při příležitosti královského jubilea, svátku sed.

Výzkumy ČR v Abusíru

Zde začaly práce v roce 1976, poté, co bylo ukončeno čištění a průzkum Ptahšepsesovy mastaby. Egyptská strana se při udělení této koncese možná přepočítala, protože se tehdy všeobecně věřilo, že nic podstatného zde nelze nalézt, a proto jsme dostali koncesi, která je snad největší koncesí udělenou cizí expedici.

V Abusíru byly práce zahájeny ve východním sektoru. Zde se podařilo najít rodinný hřbitov členů rodiny faraóna Džedkarea Isesiho a patrně jednu pozdější mastabu.

Vedle Chekeretnebtejiny hrobky byla objevena mastaba prince Neserkauhóra, která je menší a o něco mladší. Nebyla v ní objevena ani stopa po sarkofágu.

Jižně od Chekeretnebtejiny hrobky byla odkryta mastaba písaře Faafa (zvaného Idu) a jeho manželky Chenit.

U severozápadního rohu Chekeretnebtejiny hrobky je Hedžetnebuina mastaba. Byla postavena z nepálených cihel a menších vápencových bloků.

Jako poslední byla v této části abusírské nekropole objevena mastaba správce královského paláce Mernefua. Leží severovýchodně od Chekeretnebtejiny hrobky.

Mezi mastabami Chejeretnebtej, Neserkauhóra a Menefua je sevřena struktura, která byla nejspíše zádušním chrámem pro celý hřbitov. Tato funkce je zdůrazněna i tím, že se všechny hrobky, kromě jedné, dotýkají a tvoří tak jeden celek.

V západním sektoru je nejpozoruhodnějším šachtový komplex, kde byl pohřben Udžahórresnet.

U abusírského rybníku byly objeveny hrobky, z nichž první je anonymní a patrně pochází rovněž z počátku 4. dynastie, druhá patří Šeduovi, správci Niuserreovy pyramidy, třetí je rovněž anonymní, nejspíše z přelomu 5. a 6. dynastie, čtvrtá je s osmi šachtami, z nichž v první a třetí byl pohřeb, pátá má dvě šachty a byla v ní pohřbena mladá dívka a šestá je se třemi šachtami a byly zde dva pohřby.

Dále zde byly nalezeny hrobky Hetepiho, Rahotepa a Izeziseneba, Rahotepa II., Fenechty a Mety, anonymní hrobka, Gegiho hrobka, Kaaperova hrobka a další anonymní hrobka.

Mezinárodní senzaci způsobil nález nevyloupené hrobky, která byla oficiálně otevřena v roce 1998. Takový nález se podařilo naposledy učinit v roce 1940 v Tanidě. Majitelem hrobky byl správce paláců a kněz předčitatel Jufaa, který žil v době 26. dynastie, někdy kolem roku 520 př. n. l. Jeho mumie byla v obrovském vápencovém sarkofágu.

Egypt - pyramidy v Gíze

Gíza

Chufu byl druhým králem 4. dynastie (2575 - 2520 př.n.l.), stavebník Velké pyramidy u Gízy, největší pyramidy v celém Egyptě. Je nejznámějším panovníkem Staré říše: právě pro svou pyramidu v Gíze, která se už od dob antiky pokládá za „div světa“. V povědomí lidstva žije většinou pod řeckým jménem Cheops, které mu dal ve druhé knize svých Dějin Hérodotos.Více o pyramidách v Gíze...

Egypt - pyramidy v Sakkáře

Sakkára

Sakkára – toto jméno je arabské, ale je pravděpodobně odvozeno ze staroegyptského Sokar, což je Ptahův doplněk v jedné z hlavních triád z Mennoferu, Ptah-Sokar-Nefertum. Sokar je bůh mrtvých na obrovském pohřebišti táhnoucím se nějakých 45 kilometrů daleko na západním břehu Nilu. Více o pyramidách v Sakkáře...

Egypt - pyramidy v Dahšúru

Egypt - Dahšúr

Archeologická lokalita Dahšúr byla pro veřejnost otevřena v říjnu 1996. Leží asi 10 kilometrů na jih od Sakkáry. Nejsevernější stavba v Dahšúru však leží sotva 2 kilometry vzdušnou čarou od Sakkáry. V Dahšúru stojí tři pyramidy ze Střední říše (12. dynastie) vybudované Amenemhetem II., Senvosretem III. a Amenemhetem III. Skutečnou zajímavostí tohoto pohřebiště jsou však dvě neobvyklé pyramidy, které si zde postavil zakladatel 4. dynastie Snofru: Červená pyramida a záhadná Lomená pyramida, již je možno pokládat za nejstarší pravou pyramidu v Egyptě. Více o pyramidách v Dahšúru...