Egypt - Káhira - Citadela
Egypt - Citadela
Káhirská citadela představuje zbytky impozantní pevnosti postavené ve 12. st. hrdinou muslimů, přemožitelem křižáckých výprav Salah Ed-din Jusuf Ibn Ajubem (Saladinem). Široké ochranné zdi, bašty a strategicky rozmístěné ochranné věže činily pevnost nedobytnou. K pevnosti byl veden rovněž v té době postavený aquadukt, který je v některých průvodcích mylně připomínán a připisován Římanům. Citadela byla po 700 let sídlem egyptských panovníků a na jejím nádvoří se v 17. a 18. století konaly velkolepé recepce vyslanců tehdejších nejbohatších států Evropy, kteří měli mimořádný zájem na obchodních stycích s touto branou Afriky. Až do roku 1985 zde byla vojenská posádka. Hradby citadely, přerušované věžemi a branami, se táhnou v délce více než 3 kilometry. Nejstarší části hradeb se nacházejí na severu a jsou z doby Ajjúbovců. Původní hradby a všechny malé věže s půlkruhovým půdorysem z let 1171 – 1193 vznikly na příkaz Saladina. Na počátku 13. století je pak zpevnili Saladinovi nástupci, kteří také přistavěli většinu robustnějších věží.
Symbolem citadely i celé Káhiry je mešita Muhammada Alího, kterou nechal postavit tento sultán v roce 1830 v tureckém stylu. Říká se jí
také alabastrová mešita podle bohatých kamenných obkladů z tohoto vzácného materiálu.
Kuriozitou je věž s hodinami na západní straně
dvora, dar francouzského krále Ludvíka Filipa za egyptský obelisk na pařížském náměstí Place de la Concorde.
K jižní straně mešity Muhammada Alího přiléhá rozlehlé náměstí, na němž roku 1814 Muhammad Alí zbudoval Džauharův palác. Jeho západní křídlo je přístupné pro návštěvníky. Jsou zde obrazy, nábytek a porcelán ze začátku 19. stolet. Vyhlídková terasa před vchodem nabízí pohled na celé město. Za jasných dnů lze spatřit i pyramidy.
Vpravo od mešity Muhammada Alího stojí mešita Muhammada an-Násira. Když na trůn dosedl Muhammad Alí, největší hrozbou se pro něj stali Mamlúci, bývalí vrchní páni Egypta. Kromě neblaze proslulého povraždění 500 Mamlúků v citadele v roce 1811, Muhammad Alí nařídil také strhnout všechny mamlúcké architektonické památky v citadele. Jedině této mešity se rozkaz netýkal, protože byla zprovozněna jako stáje. Jedná se o skromný objekt, který se jako jediný dochoval z rozsáhlého stavebního komplexu sultána Muhammada an-Násira (1294 – 1340). Mešita byla postavena v letech 1318 – 1335 jako kongregační mešita, kde se všichni shromažďovali k modlitbám. Honosí se dvěma jedinečnými spirálovými minarety s cibulovými báněmi, pokrytými fajánsovým obkladem spíše v perském než egyptském duchu. Mnoho sloupů na arkádovém nádvoří pochází ze staroegyptských, řeckých, římských a byzantských staveb.
