Egypt - historie
Egypt - Stará a Střední říše
Stará říše: 2640 – 2155 př. n. l. (3. – 6. dynastie)
Na úsvitu 3. dynastie jsme svědky nárůstu silné, centrální královské moci. Do popředí se v egyptském panteonu bohů dostává Re z dolnoegyptské Heliopole. Faraón začal vystupovat jako syn Reův. Vláda krále Džosera (Necerichet) ze 3. dynastie byla později označována jako zlatý věk moudrosti. Mezi panovníkovi úředníky patřil také Imhotep, který napsal knihy o medicíně a později byl uctíván jako bůh zdraví. Podle tradice začal jako první používat při stavbách kámen a navrhl první egyptskou pyramidu, stupňovitou pyramidu v Sakkáře, postavenou právě pro krále Džosera. Rozvíjelo se ale také písemnictví, astronomie, matematika, zeměměřičství a pochopitelně i státní administrativa. Teprve na konci 3. dynastie vystupuje do popředí osobnost Hunejova. Egypt byl za jeho vlády pevně centralizovaným a hospodářsky prosperujícím státem. Podle některých badatelů to byl on, kdo zahájil stavbu pyramidy u Maidúmu, ale jejího dokončení se nedožil. Památka je významná tím, že jí končí éra pyramid stupňovitých a začíná éra pyramid pravých. Snofru byl první panovník 4. dynastie (2630 – 2510 př. n. l.). Jeho vládou začíná doba budování největších pyramid na půdě Egypta. Snofru podnikl s armádou výpravu na Sinaj, kde ho lákaly měděné a tyrkysové doly, a podmanil si jej. Pak podnikl válečnou výpravu do Núbie, podřídil si oblast tamějších zlatých dolů. Podle některých zpráv dal dokončit Hunejovu pyramidu u Maidúmu. Dal pro sebe postavit minimálně dvě skutečné pyramidy. Za vlády dalších panovníků 4. dynastie dosáhl přísně centralizovaný staroegyptský stát vrcholu své moci. Další panovníci Chufu, Rachev a Menkaure nechali postavit pyramidy v Gíze. Chufu pevně ovládal zdroje tyrkysu a mědi na Sinaji, vysílal lodě pro cedrové dřevo do Byblu na pobřeží dnešního Libanonu, využíval dioritové doly poblíž Abú Simbelu a podnikal válečná tažení do Núbie a Libye, kde získal bohatou kořist. Po Chufuovi nastoupil Rachef, za něhož dále stoupal význam slunečního kultu. S ním souviselo i spojení Rachefova pyramidového komplexu se Sfingou. Rachefův syn Menkaure byl pravděpodobně posledním legitimním představitelem Snofruova rodu. Postavil třetí a nejmenší z královských pyramid v Gíze. Původ panovníků 5. dynastie (od roku 2510 př. n. l. po dobu cca 100 let) je nejasný. Několik panovníků této dynastie (Niuserre) dalo postavit velkolepé chrámy pro boha Slunce Rea, takže lze usuzovat, že Egypt byl tou dobou ještě dost bohatý, aby si mohl takové projekty dovolit. Závěr vlády 5. dynastie patřil Venisovi. Venisův pyramidový komplex v Sakkáře se stal významným mezníkem ve vývoji staroegyptských hrobek. Nikoli svou velikostí, Venisova pyramida byla nejmenší z královských pyramid 5. dynastie, ale tím, že na stěnách jejích podzemních komor se poprvé objevily nápisy, tzv. Texty pyramid, které se týkají představ o panovníkově životě na onom světě. Za vlády prvního panovníka 6. dynastie (2360 – 2270 př. n. l.) Tetiho probíhaly stále kontakty s okolním světem a tradičními obchodními partnery. Pak získal trůn Pepi I., za jehož přibližně 50leté vlády centrální moc slábla. Se 6. dynastií přišel úpadek královské moci. 6. dynastie skončila smrtí krále Pepiho II., který nastoupil na trůn jako malý chlapec a vládl 94 let, v letech 2278 – 2184 př. n. l.
Střední říše: 1991 – 1785 př. n. l. (11. - 12. dynastie)
11. dynastie vládla asi 70 let přibližně od roku 1991 př. n. l. ve Vesetu, který si zvolila za sídelní město. Zakladatelem dynastie byl Mentuhotep I., který sjednotil znovu celou zemi a dokázal ji politicky i ekonomicky upevnit. Byl stejně významnou osobností jako první král Staré říše Džoser nebo první král Nové říše Ahmose. Jeho jméno se vyskytuje ve všech seznamech králů, přičemž na Turínském papyru je uvedena i délka jeho vlády: 51 let. Po vládě dalších panovníků založil vezír Amenemhet novou, 12. dynastii. Podle zachovaných nápisů vládl 30 let. Amenemhet I. byl velkou osobností na egyptském trůnu. Zreorganizoval státní správu a vybudoval nový administrativní aparát ze jmenovaných úředníků, jimž zabezpečil autoritu ústřední vlády. Zajistil zemi vnitřní bezpečnost i ochranu před zahraničními nájezdníky. Za jeho vlády a vlády jeho syna Senvosreta I. zabral Egypt celou Núbii a podél Nilu byl postaven řetěz pevností. Znovu zahájili těžbu v sinajských a núbijských dolech, na karavanních cestách ve Východní poušti byly vyhloubeny studně a byla zajištěna jejich bezpečnost vojenskými hlídkami. Amenemhet také podporoval rozvoj plavby po Nilu. Největší péči věnoval ale zemědělství: obnovil ústřední řízení zavlažovacích prací, dal budovat nové kanály a rozsáhlými melioračními pracemi rozšířil osevní plochy ve Fajjúmské oáze. Tím vším přivedl Egypt na cestu prosperity, která pokračovala i za jeho nástupců. Amenemhet III. (1845 – 1800 př. n. l.) vládl téměř půl století. Pozdější historikové ho pokládali za největšího stavitele hned po Ramessovi II. a kladli ho i před Chufua. Proslul zejména stavbou, o které se egyptologové neshodli, zda byla jeho zádušním chrámem nebo budovou ústřední státní správy. „Viděl jsem ji a nedostává se mi slov,“ napsal o více než tisíc let později Hérodotos, „překonává i pyramidy.“ Měla prý 3000 místností, z toho 1500 podzemních, a spoustu složitých chodeb. Nazval ji labyrintem. Dnes známe jen jeho nepatrné pozůstatky, které odkryl britský egyptolog Petrie koncem 19. století poblíž pyramidy v Hawwáře. Posledním panovníkem byla královna Sebeknofru, sestra Amenemheta IV., která za pouhé čtyři roky vlády dokázala přivést říši znovu k úpadku.
Egypt - Nová říše
Nová říše trvala téměř půl tisíciletí a byla dobou největšího mocenského, hospodářského a kulturního rozmachu starého Egypta. Hranice
egyptského státu se táhly od Libye po Sýrii a na jihu zasahovaly až do dnešního Súdánu; egyptští králové uplatňovali svůj vliv až v
Babylónii a Asýrii.
Více o historii Nové říše...
Egypt - Ptolemaiovská doba až současnost
Na konci 4. století př. n. l. dobyl celé perské impérium mladý makedonský král Alexandr Veliký. Když přijel do Egypta, obyvatelé ho vítali
jako zachránce. Makedonský král Alexandr Veliký byl zakladatelem hlavního města Alexandrie.
Více o historii od Ptolemaiovců do současnosti...
