Egypt - Káhira - prohlídka
Káhira - prohlídka města
Bazar Muski a Khan el-Khalili
Cizinci i samotní Egypťané někdy tyto bazary dost dobře nerozlišují a víceméně je pokládají za jeden komplex. Jména obou bazarů mají historická pozadí. Původní Khan-el-Khalili (zájezdní hostinec pro karavany) byl postaven v roce 1382 Amirem Garkasem al-Khalili, který byl velitelem jízdy u prvního čerkezského sultána Barquqa. Jen ztěží lze ve stručnosti charakterizovat atmosféru spleti úzkých uliček doslova přeplněných malými dílnami a krámy, nabízejícími práce tradičních místních řemesel. Zážitek sám o sobě představuje návštěva v jedné z uliček prodavačů orientálních drog, koření a krámků místních výrobců voňavek. Zajímavá je vlastní práce v dílnách obyčejně otevřených do uliček. V dílnách pracují nejčastěji jen členové rodiny a umění ve zpracování se doslova přenáší z otce na syna. V zadních uličkách bazaru jsou miniaturní hutě, kde práce s mědí a sklem připomíná spíše pečení chleba.
Návštěva těchto bazarů se dá také spojit s prohlídkou okolních islámských památek. Při východu z bazaru Khan el-Khalili uvidíme náměstí s velkou moderní mešitou s tureckým minaretem. Je to mešita Sayidna al-Hussein, která je hlavní shromažďovací mešitou Káhiry. Zde prezident a ministři konají modlitby během hlavních svátků. Mramorový interiér v zelené a stříbrné barvě střeží významnou památku islámské historie: Husajnovu hlavu. Husajna, vnuka proroka Muhammada, zavraždili v Iráku roku 680 Umájjovci. O slávě a lesku fátimovské Káhiry podává dnes svědectví jenom několik staveb. Jednou z nejvýznamnějších je mešita al-Azhar, založená roku 970 generálem Džauharem jako páteční mešita nového sídelního města. Svatyně se brzy stala centrem islámské učenosti. Nejprve zde byly stanoveny základy šíitské víry, kterou zastávali Fátimovci. Když se ujal moci Saladin, stala se mešita al-Azhar teologickým střediskem ortodoxního sunnitského učení. Více o univerzitě a mešitě Al Azhar...
Se stavbou citadely se začalo v roce 1176 za sultána Saladina. O 45 let později stavbu dokončil jeho synovec al-Kámil. Více o káhirské Citadele...
Mešita Ibn-Tulúna byla postavena v letech 876 – 879. Nechal ji zbudovat abbásovský vládce Egypta Ahmad Ibn Tulún, vyslaný z Bagdádu, přímo ve středu své rezidence. Sultán Ibn Tulun, se narodil kolem r. 835 a byl jedním z tureckých velitelů v Samaře v Iráku. Chalífa ho v roce 868 jmenoval zástupcem guvernéra v Egyptě. Ibn Tulún se pak ustanovil vůdcem nezávislé provincie. Ibn Tulun si našel nové hlavní město zvané Alqatai, později Al Fustat, kde společně žili jak křesťané, tak Židé. Mešita je nejstarším islámským monumentem v Káhiře. Je to také jedna z největších mešit v Egyptě. Prostor mešity zaujímá oblast 162 metrů na délku a 161 metrů na šířku. Čtvercový půdorys mešity má celkově jednoduchou architekturu a účelnou výzdobu, které ji řadí mezi nejkrásnější mešity v celé Káhiře. Sahn, dvůr, je náměstí o straně 92 metrů. Ve středu dvora mešity stojí studnice, jejíž kopule se v roce 968 zřítila, ale byla v roce 1296 při přestavbě zcela obnovena. Zvláštností je také 40 metrů vysoký spirálový minaret, který se podobá slavnému minaretu ve velké mešitě irácké Samary, jehož vlastní stavbu ovlivnily babylonské zikuraty. Z minaretu je krásný rozhled na hradbu mešity lemovanou cimbuřím a na celé město.
