Egypt - chrám v Karnaku
Egypt - chrám v Karnaku
Karnak lze zhruba rozdělit do čtyř částí. Na severu je velký komplex s chrámem boha Moncua, další je komplex bohyně Maat a v jejich okolí je mnoho menších staveb. Na východě vybudoval Achnaton obrovský nezastřešený chrámový okrsek zasvěcený slunečnímu božstvu Atonovi. Na jihu je další samostatnou ohradní zdí obehnán chrám bohyně Mut a menší chrámy Amenhotepa III. a Ramesse III. Čtvrtá část je největší a nejdůležitější. Nazývá se Hlavní okrsek a je zpřístupněna návštěvníkům. Nachází se zde Velký chrám boha Amenrea, Krále bohů. Kdo je bůh Amon...
Velký chrám v Karnaku byl neustále rozšiřován a přestavován po celých 2 000 let. V době Nové říše se stal Karnak největším a nejbohatším chrámovým komplexem v Egyptě. 2 000 let, od Střední říše až do doby Ptolemaiovců, nechávali zde všichni velcí faraónové egyptských dějin budovat chrámy, kaple a památníky, prováděli zde rekonstrukční práce, rozmanité přístavby a přestavby. Chrám v Karnaku byl střediskem obrovského komplexu, jehož řízením pověřil král sbor velekněží. Bůh Amon byl „Králem bohů“ v náboženském i hospodářském smyslu slova. Karnak byl také korunovačním místem egyptských faraónů.Karnak je trojchrámem, nebo lépe řečeno jediným komplexem tří chrámů orientovaných podél dvou hlavních os - východozápadní a severojižní. Ve směru osy směřující od východu k západu, která kopíruje každodenní dráhu slunce, byl postaven Velký Amonův chrám, obehnaný ochrannou zdí, jehož jednotlivé části odpovídají klasickému schématu: monumentální vchod, hlavní nádvoří, sloupová síň, síň obětních darů, síň posvátného člunu, svatostánek. Obrovská stavba je rozčleněna šesti pylony na přibližně stejné části. Amonův chrám v Karnaku však není orientován pouze podél východozápadní osy. S budováním přístaveb se začalo i po jeho pravé straně, tj. směrem severojižním, kterým přicházela procesí. Podél této osy byly postaveny čtyři pylony. Průsečík obou os byl vyznačen obelisky, které mezi třetím a čtvrtým pylonem nechali vztyčit Thutmose I. a Thutmose III.
Historie chrámu v Karnaku podrobně... Alej 40 beraních sfing vede přímo k chrámu v Karnaku. Tato Amonova posvátná zvířata, která měla chránit panovníka, spočívají na vysokých podstavcích a pod ochranou jejich hlav stojí vždy jedna malá socha faraóna Ramesse II. Vstup do chrámového města Amona-Rea v Karnaku tvoří největší brána faraónského Egypta, která je zasazena do obvodové zdi silné 8 metrů zbudované z cihel z nilského bahna. Tento 1. pylon (113 metrů délka x 43,5 metru výška x 15 metrů tloušťka) nebyl však nikdy dokončen. Pískovcové kvádry zůstaly nevyhlazené a nejsou ozdobené ani reliéfy, ani nápisy. Velké nádvoří přesahuje svou obrovskou rozlohou (103 x 84 metry, 8 652 m2) všechna ostatní chrámová nádvoří v zemi. Na levé straně nádvoří stojí kaple Sethiho II. Dominantním objektem uprostřed nádvoří je sloup vysoký 21 metrů. Jako jediný z kdysi deseti sloupů v podobě papyrových stvolů, které tvořily Taharkovu sloupovou halu, stojí dosud vzpřímeně. Z Velkého nádvoří se pokračuje k Haremhebovu 2. pylonu. Vstup do zčásti pobořené brány je doplněn po obou stranách kolosálními sochami Ramesse II. z růžové žuly. Portálem se vstoupí k architektonickému zázraku Karnaku, velkému sloupovému sálu. Stavba síně byla naplánována a zahájena za Ramesse I. Stavba pak pokračovala za Sethiho I. a dokončena byla synem Sethiho I., Ramessem II. Sál symbolizoval bažinatou zem, obklopující prvotní pahorek, na němž byl podle víry Egypťanů stvořen svět. Výsledek je esteticky ohromující. Na ploše 5 406 m2 (102 x 53 metry) se tyčí 134 sloupů v podobě papyrových stvolů jako jakýsi monumentální kamenný les. Prostředních 2 x 6 pískovcových sloupů je vysokých 24,4 metru a jejich obvod měří 10 metrů, u hlavic podobných otevřenému květu dokonce 15 metrů. 122 sloupů v postranních lodích má při výšce 15 metrů obvod „pouze“ 8,4 metru. Thutmose I. postavil malý otevřený dvůr mezi třetím a čtvrtým pylonem. Dnes je to jen o málo více než malý plácek s novodobou dlažbou, ve starověku zde však stály čtyři mohutné obelisky, vždy po dvou od Thutmose I. a Thutmose III. Ze tří obelisků zbyly jen podstavce, jen čtvrtý, obelisk Thutmose I., stále stojí. Je to žulový monolit 22 metrů vysoký, na průřezu čtverec o straně 1,8 metru a vážící přes 140 tun. Obelisk byl vylomen v lomech nedaleko Asuánu a převezen po Nilu na veliké bárce. Mezi 4. a 5. pylonem se nachází dosud zachovaná starší část chrámu se 14 sloupy ve tvaru papyru, které byly původně pozlacené, a se dvěma obelisky královny Hatšepsovet a čtyřmi královskými kolosy. Přes malý a špatně dochovaný 6. pylon Thutmose III. vede cesta ke svatostánku člunu. Jeho západní fasáda je popsána jmény 120 syrských a núbijských měst, dobytých jeho armádou. Na nádvoří vymezeném 6. pylonem a svatostánkem člunu se zvedají dva heraldické pilíře Thutmose III. V žule jsou zde vytesány rostliny: na jihu lotos pro Horní Egypt a na severu papyrus pro Dolní Egypt. V těchto místech původně stávala svatyně určená pro úschovu posvátných člunů, která byla ve 4. století př. n. l. přestavěna Filippem Arrhidaiem, nevlastním bratrem Alexandra Velikého. V ní se uchovával posvátný člun Amona-Rea, do něhož byl umísťován v časech procesí obraz boha. Za svatyní člunu leží další centrální nádvoří. V těchto místech v dobách Střední říše nechal Senvosret I. vybudovat první chrám v Karnaku, zasvěcený Osiridovi. Za nádvořím se vchází do síně Achmenu, Zářící nádherou, často nazývané Slavnostní síní Thutmose III. Thutmose III. nechal tuto síň postavit jako památku na sebe a své předky. Zde docházelo k faraónovu znovuzrození a k zasvěcování karnackých velekněží. Přebývaly zde také duše dávných bohů a faraónů, kteří se stali hvězdami a předávali svou sílu vládnoucímu faraónovi. Na východ od sloupové síně je botanická zahrada. Zvláštností jsou vysoké tesané reliéfy. Na nich nechal Thutmose III. zvěčnit flóru a faunu, kterou viděl na svých válečných taženích do Přední Asie. Posvátné jezero o rozměrech 200 x 117 metrů sloužilo jako dějiště slavnostních procesí na člunech a zde v Karnaku také jako rybník pro posvátné Amonovy husy. Před 3 000 lety se kněží jezeru vyhýbali, protože očista probíhala pod tekoucí vodou. V blízkosti nádrže byla obydlí kněží, sklady, chlévy a hospodářské prostory pro přípravu obětí.Egypt - chrám v Luxoru
Bůh Amon měl v Thébách dva hlavní chrámy: Karnak v severní části města a Luxor v jižní. Převážná část chrámu v Luxoru byla vybudována v období 18. dynastie za vlády Amenhotepa III. (1391 – 1353 př. n. l.). Za jeho syna Achnatona práce na výstavbě ustaly, pokračovalo se pak za Haremheba a Tutanchamona, kteří provedli část výzdoby. Více o chrámu v Luxoru...
